► 2. kapitola
27. srpna 2007 v 18:37 | →↑Maybe lucky↓←
|
→↑Možná šťastná↑←

2.
,,Dobrý den. Ahoj!" ,,Ahoj Viki." Tak já půjdu. Čekají na mě další pacienti. Naschle dámy."
Doktor konečně odešel z pokoje. ,,Katie! Chudinko. Tak jak jsi na tom?" podívala se na mě starostlivě. ,,Jsem ráda že jsi za mnou přišla." Přistoupila ke mě a objala mě.
Vikinina návštěva mě velmi potěšila.
Doktor konečně odešel z pokoje. ,,Katie! Chudinko. Tak jak jsi na tom?" podívala se na mě starostlivě. ,,Jsem ráda že jsi za mnou přišla." Přistoupila ke mě a objala mě.
Vikinina návštěva mě velmi potěšila.
,,A hele, co to by chlapa? Ten doktor? Pěkně se na tebe díval,´´ usmála se. ,,Prosím tě, už jsem si myslela, že odsud neodejde," zakoulela jsem očima.
,,Přinesla jsem ti jablka." ,,No to jsi hodná, ale řekni mi radši, co je nového v práci." ,,Poslyš, ty jsi teď po autonehodě a musíš být v klidu." ,,Ale jsem v práci v klidu .A přemýšlela, jsem bych mohla pracovat i tady."
Viky nevěřícně zakroutila hlavou. ,,Ty jsi vážně strašnej vorkoholik.
Viki se podívala na hodinky; ,,Už musím běžet. Máme ještě dneska poradu. Jo a Kate…. Toho doktora ti schavuluju….," mrkla na mě provokativně. ,,Viki!" ,,Ahoj!!!"
Vystřelila z pokoje jako blesk. Já jsem jenom trochu zavřela oči a když jsem je po chvilce otevřela, byly pryč tři hodiny.
V pokoji byla sestra. ,,Konečně jste se nám vzbudila. Dám Vám nějaké prášky na tu hlavu." ,,Tak to budete nejhodnější. Mám ji jako střep. Tak ráda bych si něco přečetla, ale nevydržím se chvíli dívat ani na jedno místo," povzdychla jsem si. ,,Tak to by opravdu nebyl dobrý nápad." Sestra se na chvíli odmlčela a pak řekla; ,,Slyšela jsem, že jste redaktorka časopisu EASY, " podívala se na mě přátelsky.
,,Kupuji si ho pravidelně. Nejraději mám rubriku a vylepšován ní bytu. Díky tomu jsem manžela po letech přiměla přestavět koupelnu, rozpovídala se se zájmem.
,,Vážně? Na těch koupelnách jsme s kolegyní pracovali měsíc. Dalo nám to zabrat. To víte, každý vás nepustí hned do domu," cedila jsem unaveně pře ústa. ,,Stálo to ale za to a to je na tom to hlavní." Sestra se pousmála a odešla z pokoje.
Zanedlouho byla tma a já jsem už zase spala. Co má taky člověk pořád dělat?..
První týden utíkal celkem rychle. Milé sestřičky, dorážející doktor a prázdný pokoj. Sem tam ukecaná Viktorie vedle mě….
,,Ahój!" ozvalo se ze dveří. ,,Čao," podepřela jsem se malátně lokty, abych měla lepší rozhled. ,,Podívej na moje botičky,´´ Viki se tvářila tak sladce až to nebylo pěkný. ,,Ano?" zeptala jsem. Samozřejmě, že jsem si všimla, že její nohy jako obvykle zdobili elegantní boty na podpatku zdobené všelijakými perličkami s kýčovitým zdobením.
,,Nevidíš? Ty jsou nový. Koupila jsem je ve čtvrtek v tom úžasným obchůdky Con Brio," zdůraznila ten název jako by jí ho na zem seslal pán bůh.
,,Hele zlato, hned jak se uzdravíš," začala mi načechrávat polštář, ,,tam musíme vyrazit spolu. Viděla jsem tam na tebe jedny super sandálky, ale fakt nádherný a," ,,jasně jasně, uvidíme. Jo?"
Viky je v naší redaktorské bandě, přezdívaná Barbína. Není to na ni nic nelogického. Vypadá jako barbína, chová se jako barbína, ale je i stejně obětavá a milá, jako ta hrdinka oblíbeného dětského seriálu.
,,Tak nic já poběžím." ,,Počkej!," zadržela jsem jí. Ty jsi mi přišla ukázat jenom nový boty?" ,,Jenom?!" vyjela na mě nechápavě. ,,Řekla jsi JENOM?" ,,To jsem asi neměla, že?," skousla jsem spodní ret.
,,Co to tady s tebe udělali? Nemáš horečku?," sáhla mi starostlivě na čelo. ,,A ne Kate. Taky ti mám vyřídit pozdrav od všech v redakci. Už se na tebe moc těší," mrkla na sebe Viki do zrcátka.
,,No," povzdychal jsem si, "to já na ně taky. ,,Neboj, dočkáš se," poplácala mě po rameni a zmizela ve dvěřích.
Tak jsem tu zase sama….
Další články
- ► 1. kapitola 16. června 2007 v 11:34
- Jak to začalo . . . 15. června 2007 v 22:16
- ►DOPIS◄ 15. června 2007 v 22:11
- ►SMUTEK◄ 15. června 2007 v 22:10
- ►NEVĚRA◄ 15. června 2007 v 22:10